Canisterapie pochází ze dvou latinských slov, canis - pes a terapie - léčba, je to tedy doslova léčba se psem. Canisterapií se rozumí pozitivní až léčebný kontakt psa a člověka. Pes už svou přítomností dokáže vyvolat dobrou náladu všude tam, kde je jí nedostatek. A o tom, že úsměv léčí, není pochyb. Ale už dávno to není jen o radosti, kterou psi lidem přináší.

Canisterapie je jednou ze složek animoterapie, využívající pozitivního působení psa na člověka. Canisterapie přispívá k rozvoji hrubé a jemné motoriky, podněcuje verbální i neverbální komunikaci, rozvoj orientace v prostoru, nácvik koncentrace, rozvíjí sociální cítění, poznávání a složku citovou.
Působí také v rovině rozvoje motoriky s atributem rehabilitační práce, v polohování a v relaxaci. Na druhou stranu ale tam, kde je to třeba, psi podněcují ke hře
a k pohybu. Zároveň mají velký vliv na psychiku a přispívají k duševní rovnováze.
Canisterapii lze využít u tělesně postižených, mentálně postižených, starých lidí, ale i zdravých lidí.

Tak jako ostatní animoterapie i canisterapii lze rozdělit do čtyř základních skupin:

• AAA - tzv. společenskou činnost, kdy je pes využíván k pozvednutí kvality života klientů např. návštěvy v domově důchodců
• AAT - tzv. terapeutická činnost se záměrem podílet se na léčbě určitého typu postižení
• AAE tzv. vzdělávání za pomoci psů, kde pedagogové využívají pozitivní vliv psů na žáky se specifickými potřebami nebo jako součást zážitkové výuky
• AACR - krizová intervence za pomoci psů, při které zkušení a kvalifikovaní canisterapeuté pomáhají odbourávat stres u obětí katastrof či násilí a také záchranářů, které na nich pracují